8 511965 km2

8 511965 km2, 112,24 mil. obyv., Bra-zilců (z toho 65 % bělochů, 21 % mes-ticú a mulatů, 14% černochů a Indiánů), většina věřících jsou náb. římkat. Úřední jaz. portugalština, hl.m. Bra-sília. - Největší jihoamer. stát, zaujímá pol. kontinentu. Základem geol. stavby je brazilský štít s rozsáhlými tabulemi s výraznými zlomy v ml. usazeninách. Okraje štítu jsou vyzdviženy jako Brazilská a Guayanská vysočina; mezi nimi se rozkládá Ama-zonská nížina. B. má veliké nerostné bohatství. Nejvyšší h. je Pico da Neb-lina, 3014 m n.m. v Guayanské vysočině, Brazilská vysočina dosahuje 2890 m n.m. Povodí Amazonky s hustou ř. sítí zaujímá nížina s trop. vždyzelenými pralesy. K. jejímu povodí patří téměř 60 % území. Jz. část B. odvodňují Paraná a Uruguay, vých. část Sáo Francisco. Většina B. má vlhké trop. podnebí; na SZ s roč. srážkami 2000 -3000 ram, na V vlivem suchého jv. pasátu 1500 až 2000 mm, jen na pobřeží 3000 mm.

M. Feraoun

M. Feraoun, 1913-1962. M. Haddad, *1927). Po 1962 nastalo nové období liter, osvobozeného Alžírská, alžírská národně osvobozenecká válka 1954 -62, boj za nezávislost alžírského lidu vedený FNO; povstání vypuklo 1.11. 1954 a získalo širokou podporu. 1957 se půlmiliónové fr. armádě podařilo zatlačit pravidelné jednotky FNO za hranice (Tunisko, Maroko), v zemi však pokračovala partyzánská válka. 1960 - 62 proběhla řada jednání, která vyústila v Evianské dohody. Po referendu 1962 vyhlášena Alžírská dem. lid. republika.

Auhaltsko

Auhaltsko, hist. území po obou stranách Labe v NDR a NSR s centrem v Desavě; sjednoceno Askánci ve 13.st. jako knížectví, od 1806 vévodství, 1866 —1918 formální svrchovanost pod voj. ochranou Pruska, anharmoaické kmity viz kmity. anhydridy[řec.],chem. slouč. vznikající odnětím jedné nebo více molek. vody anorg. nebo org. kys.; napr. acetan-hydrid (a. kys. octové).

Nismu

nismu, pronikavý kritik kř. náb., zejm. kř. antropocentrismu a hl. dogmat. Obsah Celsova spisu je znám z polemiky, kterou s ním vedl kř. myslitel Origenes.

Bombaj

Bombaj, Mumbaí - hl.m. členského státu Maháráštra v Indii. 5,97 mil. obyv. Přední hosp. středisko Indie s prům. text., pap.,chem., potr., zeněd. a dop. stroj, a se zpracováním ropy. Hl. ind. přístav. Dop. křižovatka. Největší ind. film. ateliéry. Věd. výzk. ústavy, akademie. Univ. (zal. 1857). Hist. památky, zvi. na dobu koloniální; moderní výstavba.

Alvarado Pedro de

Alvarado Pedro de, asi 1485-1541 (zabit ve válce s Indiány), špan. con-quistador. Účastnil se dobývání Mexika (1519 — 21); 1523 — 27 vedl výpravu do Guatemaly a Salvadoru: 1530 — 34 guvernér Guatemaly.

Calbe

Calbe [ka-}, m. v NDR v kraji Magdeburk na Sále, 16 000 obyv. Prům. text., chem., energetiky, el.tech. Zelinářství.